čtvrtek 25. června 2009
středa 24. června 2009
Finišujeme
Čím víc se blíží termín stěhování (konec srpna) tím míň mám na vše času. Dodělávky jsou nekonečné. Takže postupně:
Parotěsná folie.
Po doizolování podkroví bylo potřeba přes vatu natáhnout parozábranu, vybral jsem tu na které je hliníková folie, prý to odráží teplo zpět, tak uvidíme. Na její přilepení jsem použil oboustranou lepicí pásku, kterou jsem dával na CD profily, ukázelo se však, že to není dobré řešení, protože po čase se páska odlepila a celá folie držela jen sponkama na stropě a pak u pozednice. Tím že jsem začal dělat zateplení před omítkama, musel jsem vatu zakrýt parotěskou, jinak by do ní při vysychání omítek šla vlhkost. Lepší řešení by bylo udělat to vše až potom a hned na to dát sádrokarton, pak by se nic neodlepovalo. Ale já potřeboval něco dělat v zimě, když mrzlo, tak jsem zvolil opačný postup. Spoje folie jsem lepil hliníkovou páskou, což se později ukázalo jako nepříliš dobré řešení, protože se spoje postupně rozlepovali, jak se folie odlepovala od CD profilů. Taky když foukal vítr tak se folie nafukovala.
Omítky.
Na omítky přišli dva zedníci a musel jsem k nim zjednat přidavače, aby míchal maltu. Nedřív to vše šprycli, po zaschnutí dali 2cm jádrové omítky, někde se dávalo omítky víc, protože ne všechno zdivo bylo úplně rovné. Po částečném vyschnutí omítek se vše hned naštukovalo. Celé jim to trvalo 3 týdny. Do patra se musela malta nosit ručně v kýblích po schodech, protože nedisponuju vrátkem. Naštěstí se tam nahazovali jen štíty, vše ostatní bude ze sádrokartonu. Omítky jsou tvrdé jak beton, protože je dělali z hrubšího písku a nešetřili cementem, prý je to lepší a nepraská to. Zas na do toho nepůjde nic zatlouct, takže budu muset na vše s příklepem. Jinak to bylo poprvé, kdy jsem měl v domě zedníky a příště bych se rád této zkušennosti vyhnul úplně, protože to je hrůza, všechno od malty, neskutečný bordel a ještě kritizovali, mistři světa, prostě to co se o zednících povídá se mi jen potvrdilo.
Vzduchotechnika.
Po té co jsem uklidil po zednících jsem se pustil do montáže vzduchotechniky od firmy Atrea, původně jsem to chtěl nechat udělat od firmy, ale nejnižší nabídka na montáž byla 24tis., po přečtení montážní příručky se mi nezdálo že by to bylo nějak těžké, nejvíc práce je s podlahovými kanály, které se prodávají jen jako polotovar. Vše ostatní se už jen poskládá a pospojuje. Nejprve jsem tedy udělal kanály pro rozvod čerstvého vzduchu pro přízemí i podkroví zároveň, které jsou umístěny v podlaze podkroví. Byla to práce na 4 dny, je to 52 metrů kanálů. Navíc projektantka objednala špatně materiál, tak jsem musel ještě doobjednávat a čekat. Třeba pásky na olepení kanálů bylo jen 100m, ale když je kanálů 52 metrů, lepí se to z obou stran a ještě se tím těsní veškeré spoje, tak je logické že to nemůže stačit, no a tak bych mohl pokračovat, nehledě na to že měla i chybu v projektu a potrubí se tam křížilo.
Dále jsem dělal potrubí pro odsávání znečištěného vduchu, které se pro změnu dávalo ke stropu v přízemí. Celé je to z flexi potrubí z alobalu, tak jsem zvědav jak to jednou bude fungovat. Pořád věřím že větrání s rekuperací má u nízkoenergetického domu význam, ale ta cena za to je dost vysoká.
Izolace podlahy.
Po tom co byly hotové kanály jsem začal mezi ně pokládat kročejovou izolaci 3cm a podlahový polystyren 2cm. Polystyren je tam jen proto, abych se dostal na celkovou výšku 5cm a nemusel dávat tolik drahé vaty. Díky kanálům tam bylo neskutečně řezání. A to mi ještě někdo chytře ve stavebninách poradil, že nejdřív se dává vata a pak polystyren, no ale když už jsem měl položenou vatu na celém patře a začal pokládát polystyren a zkusmo se po něm prošel došlo mi ž tudy cesta nevede a že by během pokádky anhydridu popraskal, takže všechna vata ven, pod ní polystyren a znovu ji tam naskládat. Navíc bylo potřeba místy podlahu dorovnat, protože místy bylo někde více betonu, tak jsem místo 2cm polystyrenu použil 1cm. Snažil jsem se aby rozdíl byl do 1cm, abych nemusel připlácet za anhydrid.
Polystyren jsem pokládal i v přízemí, tam se ho dalo 16cm, ve vrstvách 5+5+5+1-2, s tím jsem si tedy vyhrál, bylo to nekonečné skládání, řezání a dorovnávání. Nakonec se mi to povedlo v toleranci 1cm, což zjistil nivelákem technik od firmy, která měla vylévat podlahy.
Anhydrid (anhyment)
Rozhodl jsem se podlahy udělat z tolik vychvalovaného anhydridu, protože je to rychlé a rovné. Nechtělo se mi míchat a vozit beton a dělat to ručně. Když jsem vybíral firmu netušil jsem. že taky existují strojní betony, které vyjdou levněji než anhydrid. Dozvěděl jsem se o této možnosti až když už jsem měl domluvené vylévání anhymentu. Nechtělo se mi to rušit, rozesílat znovu potávky a vybírat firmu, chtěl jsem to mít co nejdřív vylité, aby už to vysychalo. Na vylití jsem vybral firmu Anhyflooor, která vylévá Anhyment což je jen jiný název pro anhydrid. Výběr to nebyl štastný, očekával jsem, že když vyberu větší firmu, která nepatří mez nejlevnější, že se vyhnu problémům, ale bohužel. První co bylo, tak se po příjezdu jejich 4 pracovníci začali hádat o tom kdo tam dělá víc. Dále se mi nelíbil způsob připevnění dilatačních pásků. V rozích jim to odstávalo, a cvakali to sponkovačkou v horní části, takže po odříznutí jsou díry po sponkách ve štuku vidět. Dále na podlaze vzniklo mnoho nerovností a dvě boule byly přes 1cm. Prý se to zbrousí, když ale přijeli na zbroušení, tak jsem je na to i upozornil, ale podařilo se jim to zbrousit jen o polovinu a šli od toho, ono se to v rozích musí brousit ručně a to je dřina. Na některých místech byla naopak propadlina, kterou dolévali nivelační stěrkou. Už bych do anhydridu nešel, po dvou měsících to stále není suché, rovinatost taky není zázračná (garantují 2mm na 2m). Jediná výhoda že to bylo rychle hotové.
Sádrokartony.
Hned po zatvrdnutí anhydridu jsem se pustil do montáže rastrů sádrokartonu na stropy v přízemí, krom dvou místností je tam mám všude, většinou kvůli zakrytí rozvodů vzduchotechniky. V obýváku mezi falešné stropní trámy jsem chtěl palubkové obložení stropu, ale to neprošlo u přítekyně, prý by tam byla tma, takže budeme mít mezi trámy sádrokarton. Když byly rastry hotové, pustil jsem se do montáže desek, což je docela dřina hlavně na stropě a šikminách, navíc je z toho dost velký odpad, protože jsem se snažil dělat to z co největších kusů, abych eliminoval místa, kde by to mohlo praskat a ušetřil si práci s broušením. Po stropech a šikminách přišly na řadu příčky v podkroví, které jsem se rozhodl udělat taky ze sádrokartonu. Ty mám zatím hotové jen z jedné strany, pak jsem pozval instalatéry aby do rastrů natáhli vodu a odpad pro horní koupelnu a pak elektrikář natahal kabely do rastrů.
Přípojky.
V mezi čase jsem objednal bagr na vybagrování připojek a jámy pro čerpací stanici tlakové kanalizace. Vzhledem k tomu, že dům je dál od hranice pozemku, bylo bagrování až až. Díky mé nezkušennosti mi vyšla kanalizace hodně hluboko, při kopání základů a dělání desky jsem totiž průchodku na kanalizaci umístil až dolů do pasu ve stejné hloubce jako přípojku vody, tzn asi 110cm, díky svažitému pozemku byl pak výkop pro kanalizaci hluboký 140 až 150cm a to jsem pak musel ješt posledních 10cm v hodně tvrdém podloží dokopávat krumpáčem, abych se dostal na sklon aspoň 1cm na metr. Jímka je od domu asi 9m, protože jsem ji nechtěl mít přímo pod oknem kuchyně. Dále jáma na jímku měla být hluboká 3m, ale to jsem věděl že se nepodaří vybagrovat vzhledem k velmi tvrdému podloží už v cca 80cm, nakonec se to bagristovi podařilo aspoň do hloubky 2,5m. Měl jsem dvě možnosti, buď objednat bagr se zbíjecím kladivem a zkoušet to prohloubit a nebo předělat otvor v přečerpávací stanici, aby se nemusela dávat tak hluboko, vybral jsem druhou možnost a jímka už je v zemi a zasypána. Abych maximálně využil bagr, položil jsem hned do výkopů potrubí na vodu, tlakovou kanalizaci a kabely elektro, zasypali prachem a hned se to zahrnulo. celá akce trvala 5hodin. Horší to pak bylo s konečnými úpravami terénu, to už bagr nezvlád tak dobře, takže to musel dělat najatý brigádník ručně.
Vodoměr jsem umístil hned za plot do vodoměrné šachty, kterou jsem vyskládal z dělených skruží. Město, kde stavím toto sice narozdíl od jiných nepožaduje, ale já už na vodoměr doma neměl místo. Takže voda v domě už teče.
Parotěsná folie.
Po doizolování podkroví bylo potřeba přes vatu natáhnout parozábranu, vybral jsem tu na které je hliníková folie, prý to odráží teplo zpět, tak uvidíme. Na její přilepení jsem použil oboustranou lepicí pásku, kterou jsem dával na CD profily, ukázelo se však, že to není dobré řešení, protože po čase se páska odlepila a celá folie držela jen sponkama na stropě a pak u pozednice. Tím že jsem začal dělat zateplení před omítkama, musel jsem vatu zakrýt parotěskou, jinak by do ní při vysychání omítek šla vlhkost. Lepší řešení by bylo udělat to vše až potom a hned na to dát sádrokarton, pak by se nic neodlepovalo. Ale já potřeboval něco dělat v zimě, když mrzlo, tak jsem zvolil opačný postup. Spoje folie jsem lepil hliníkovou páskou, což se později ukázalo jako nepříliš dobré řešení, protože se spoje postupně rozlepovali, jak se folie odlepovala od CD profilů. Taky když foukal vítr tak se folie nafukovala.
Omítky.
Na omítky přišli dva zedníci a musel jsem k nim zjednat přidavače, aby míchal maltu. Nedřív to vše šprycli, po zaschnutí dali 2cm jádrové omítky, někde se dávalo omítky víc, protože ne všechno zdivo bylo úplně rovné. Po částečném vyschnutí omítek se vše hned naštukovalo. Celé jim to trvalo 3 týdny. Do patra se musela malta nosit ručně v kýblích po schodech, protože nedisponuju vrátkem. Naštěstí se tam nahazovali jen štíty, vše ostatní bude ze sádrokartonu. Omítky jsou tvrdé jak beton, protože je dělali z hrubšího písku a nešetřili cementem, prý je to lepší a nepraská to. Zas na do toho nepůjde nic zatlouct, takže budu muset na vše s příklepem. Jinak to bylo poprvé, kdy jsem měl v domě zedníky a příště bych se rád této zkušennosti vyhnul úplně, protože to je hrůza, všechno od malty, neskutečný bordel a ještě kritizovali, mistři světa, prostě to co se o zednících povídá se mi jen potvrdilo.
Vzduchotechnika.
Po té co jsem uklidil po zednících jsem se pustil do montáže vzduchotechniky od firmy Atrea, původně jsem to chtěl nechat udělat od firmy, ale nejnižší nabídka na montáž byla 24tis., po přečtení montážní příručky se mi nezdálo že by to bylo nějak těžké, nejvíc práce je s podlahovými kanály, které se prodávají jen jako polotovar. Vše ostatní se už jen poskládá a pospojuje. Nejprve jsem tedy udělal kanály pro rozvod čerstvého vzduchu pro přízemí i podkroví zároveň, které jsou umístěny v podlaze podkroví. Byla to práce na 4 dny, je to 52 metrů kanálů. Navíc projektantka objednala špatně materiál, tak jsem musel ještě doobjednávat a čekat. Třeba pásky na olepení kanálů bylo jen 100m, ale když je kanálů 52 metrů, lepí se to z obou stran a ještě se tím těsní veškeré spoje, tak je logické že to nemůže stačit, no a tak bych mohl pokračovat, nehledě na to že měla i chybu v projektu a potrubí se tam křížilo.
Dále jsem dělal potrubí pro odsávání znečištěného vduchu, které se pro změnu dávalo ke stropu v přízemí. Celé je to z flexi potrubí z alobalu, tak jsem zvědav jak to jednou bude fungovat. Pořád věřím že větrání s rekuperací má u nízkoenergetického domu význam, ale ta cena za to je dost vysoká.
Izolace podlahy.
Po tom co byly hotové kanály jsem začal mezi ně pokládat kročejovou izolaci 3cm a podlahový polystyren 2cm. Polystyren je tam jen proto, abych se dostal na celkovou výšku 5cm a nemusel dávat tolik drahé vaty. Díky kanálům tam bylo neskutečně řezání. A to mi ještě někdo chytře ve stavebninách poradil, že nejdřív se dává vata a pak polystyren, no ale když už jsem měl položenou vatu na celém patře a začal pokládát polystyren a zkusmo se po něm prošel došlo mi ž tudy cesta nevede a že by během pokádky anhydridu popraskal, takže všechna vata ven, pod ní polystyren a znovu ji tam naskládat. Navíc bylo potřeba místy podlahu dorovnat, protože místy bylo někde více betonu, tak jsem místo 2cm polystyrenu použil 1cm. Snažil jsem se aby rozdíl byl do 1cm, abych nemusel připlácet za anhydrid.
Polystyren jsem pokládal i v přízemí, tam se ho dalo 16cm, ve vrstvách 5+5+5+1-2, s tím jsem si tedy vyhrál, bylo to nekonečné skládání, řezání a dorovnávání. Nakonec se mi to povedlo v toleranci 1cm, což zjistil nivelákem technik od firmy, která měla vylévat podlahy.
Anhydrid (anhyment)
Rozhodl jsem se podlahy udělat z tolik vychvalovaného anhydridu, protože je to rychlé a rovné. Nechtělo se mi míchat a vozit beton a dělat to ručně. Když jsem vybíral firmu netušil jsem. že taky existují strojní betony, které vyjdou levněji než anhydrid. Dozvěděl jsem se o této možnosti až když už jsem měl domluvené vylévání anhymentu. Nechtělo se mi to rušit, rozesílat znovu potávky a vybírat firmu, chtěl jsem to mít co nejdřív vylité, aby už to vysychalo. Na vylití jsem vybral firmu Anhyflooor, která vylévá Anhyment což je jen jiný název pro anhydrid. Výběr to nebyl štastný, očekával jsem, že když vyberu větší firmu, která nepatří mez nejlevnější, že se vyhnu problémům, ale bohužel. První co bylo, tak se po příjezdu jejich 4 pracovníci začali hádat o tom kdo tam dělá víc. Dále se mi nelíbil způsob připevnění dilatačních pásků. V rozích jim to odstávalo, a cvakali to sponkovačkou v horní části, takže po odříznutí jsou díry po sponkách ve štuku vidět. Dále na podlaze vzniklo mnoho nerovností a dvě boule byly přes 1cm. Prý se to zbrousí, když ale přijeli na zbroušení, tak jsem je na to i upozornil, ale podařilo se jim to zbrousit jen o polovinu a šli od toho, ono se to v rozích musí brousit ručně a to je dřina. Na některých místech byla naopak propadlina, kterou dolévali nivelační stěrkou. Už bych do anhydridu nešel, po dvou měsících to stále není suché, rovinatost taky není zázračná (garantují 2mm na 2m). Jediná výhoda že to bylo rychle hotové.
Sádrokartony.
Hned po zatvrdnutí anhydridu jsem se pustil do montáže rastrů sádrokartonu na stropy v přízemí, krom dvou místností je tam mám všude, většinou kvůli zakrytí rozvodů vzduchotechniky. V obýváku mezi falešné stropní trámy jsem chtěl palubkové obložení stropu, ale to neprošlo u přítekyně, prý by tam byla tma, takže budeme mít mezi trámy sádrokarton. Když byly rastry hotové, pustil jsem se do montáže desek, což je docela dřina hlavně na stropě a šikminách, navíc je z toho dost velký odpad, protože jsem se snažil dělat to z co největších kusů, abych eliminoval místa, kde by to mohlo praskat a ušetřil si práci s broušením. Po stropech a šikminách přišly na řadu příčky v podkroví, které jsem se rozhodl udělat taky ze sádrokartonu. Ty mám zatím hotové jen z jedné strany, pak jsem pozval instalatéry aby do rastrů natáhli vodu a odpad pro horní koupelnu a pak elektrikář natahal kabely do rastrů.
Přípojky.
V mezi čase jsem objednal bagr na vybagrování připojek a jámy pro čerpací stanici tlakové kanalizace. Vzhledem k tomu, že dům je dál od hranice pozemku, bylo bagrování až až. Díky mé nezkušennosti mi vyšla kanalizace hodně hluboko, při kopání základů a dělání desky jsem totiž průchodku na kanalizaci umístil až dolů do pasu ve stejné hloubce jako přípojku vody, tzn asi 110cm, díky svažitému pozemku byl pak výkop pro kanalizaci hluboký 140 až 150cm a to jsem pak musel ješt posledních 10cm v hodně tvrdém podloží dokopávat krumpáčem, abych se dostal na sklon aspoň 1cm na metr. Jímka je od domu asi 9m, protože jsem ji nechtěl mít přímo pod oknem kuchyně. Dále jáma na jímku měla být hluboká 3m, ale to jsem věděl že se nepodaří vybagrovat vzhledem k velmi tvrdému podloží už v cca 80cm, nakonec se to bagristovi podařilo aspoň do hloubky 2,5m. Měl jsem dvě možnosti, buď objednat bagr se zbíjecím kladivem a zkoušet to prohloubit a nebo předělat otvor v přečerpávací stanici, aby se nemusela dávat tak hluboko, vybral jsem druhou možnost a jímka už je v zemi a zasypána. Abych maximálně využil bagr, položil jsem hned do výkopů potrubí na vodu, tlakovou kanalizaci a kabely elektro, zasypali prachem a hned se to zahrnulo. celá akce trvala 5hodin. Horší to pak bylo s konečnými úpravami terénu, to už bagr nezvlád tak dobře, takže to musel dělat najatý brigádník ručně.
Vodoměr jsem umístil hned za plot do vodoměrné šachty, kterou jsem vyskládal z dělených skruží. Město, kde stavím toto sice narozdíl od jiných nepožaduje, ale já už na vodoměr doma neměl místo. Takže voda v domě už teče.
pátek 27. února 2009
středa 18. února 2009
Průběžné součty
Pro zajímavost uvedu jaký je k dnešnímu dni stav výdajů a času. Celkem tedy prostavěno 1,218mil. Kč, je to včetně projektu, nářadí, přípravných prací a izolací nakoupených dopředu, někteří toto vše do ceny nezapočítávají.
Celkem jsem odpracoval přes 850 hodin, pomocníci celkem 500 hodin.
Práce mě zatím ještě baví, až na drobné výkyvy, nejradši bych tam byl každý den, bohužel díky velké pracovní vytíženosti se tomu teď nemůžu věnovat více než 6 dnů v měsíci a tak to moc nepřibývá.
Celkem jsem odpracoval přes 850 hodin, pomocníci celkem 500 hodin.
Práce mě zatím ještě baví, až na drobné výkyvy, nejradši bych tam byl každý den, bohužel díky velké pracovní vytíženosti se tomu teď nemůžu věnovat více než 6 dnů v měsíci a tak to moc nepřibývá.
Po delší odmlce..
Tak po delší odmlce zase pár pár řádků, bohužel jsem nějak přestal fotit, tak to bude zatím skoro bez obrázků. Odmlka byla způsobená tím, že se dost táhl zápis rozestavěné stavby do katastru a na tom zase viselo vyřizování úvěru a tak mi mezitím došly peníze. Když začátkem ledna konečně dorazily, začali zase silné mrazy.
Okna
V listopadu došlo na montáž objednaných oken, díky nezvykle brzy příchozí zimě by se hodily o týden dříve, ale já původně chtěl, aby to vše ještě před zavřením řádně vyschlo, přece jen až do začátku října mi do domu pršelo. Už při objednání oken jsem začal šetřit a škrtat, protože jsem zjistil že hrubá stavba vyšla bez oken na cca 900 tis. a cenovka hrubé je tak cca 40% ceny celého domu a já se potřebuju vejít do 2mil. Až při sestavování rozpočtu pro stavební spořitelnu jsem zjistil že to bude problém. Takže okna místo plánovaných nenapojovaných profilů jsem vzal z napojovaných, díky tmavé lazuře to však není vidět. A jedno okno v obýváků z celkových pěti nebude otevíravé. Okna jsem vybral od největšího tuzemského výrobce eurooken TWW, díky probíhající letní akci byla cena akceptovatelná, byť se dali sehnat i levnější, leč od malých firem. Pro přiblížení vzhledu staré chaloupky jsem zvolil sklodělící příčky, původně měly být nalepovací, ale ze dvou důvodů jsem místo nich zvolil nasazovací. Jednak se okna po sundání příčky mnohem lépe myjí a druhak se tou nalepovací příčkou výrazně zhorší tepelný odpor okna, protože meziskelní rámečky se dávají i v místě příček. Nicméně dnes už bych do příček nešel alespoň ne od TWW, na pěti oknech z celkových 14 jsou příčky křivé a to až o jeden cm, nedá se přes to koukat, jsem zvědav jak tuto reklamaci budou odstraňovat a hlavně nechápu jak to můžou takhle diletantsky udělat, vždyť stačí měřit.. Montážní firma byla tak rychlá že zapomněla jedno okno seřídit a zapěnit, naštěstí jsem si toho všiml než stačili odjet. K montáži na pěnu mám výhrady, ale zdejší firmy ani nic jiného neumí, takže pásky od Illbrucku dotěsňující spáru jsem si tam nalepil pak sám. Taky mi špatně zaměřili francouzké okno, počítali že bude spára 1,5cm nahoře i dole.
Vchodové dveře od stejné firmy jsou zatím nenamontované, aby se nepoškodily, místo toho jsme vyrobili provizorní železné.
Hydroizolace
Po uzavření domu jsem zakoupil kamna a žačal topit, komín funguje skvěle. Rozhodl jsem se udělat hydroizolaci podlahy dřív než začnou mrazy, původně jsem ji chtěl dělat sice až na jaře před podlahama, aby se nepoškodila při omítkách a dalších činnostech, zjistil jsem ale že izolace je docela odolná a taky už se mi nechtělo čekat. Nejprve jsem průmyslovým vysavačem vysál podlahu v celém domě, šlo to skvěle, pak natřel penetrací a po jejím zaschnutí začal s navařováním modifikovaných pasů ve dvou vrstvách. Nejhorší bylo napojování a že ho bylo, hlavně kolem příček byla izolace už dost špinavá a někde nekoukalo ani potřebných 10cm. Příště bych volil jiný postup, ten který mnozí doporučovali už před stavbou, udělat izolaci celoplošně na desku a překrýt ji 5cm vrstvou betonu aby se nepoškodila, v tu chvíli to pro mě byla práce navíc, ale teď bych měl klid a hlavně jistotu, takhle ji díky mnoha napojením nemám. Vlhkosti se nebojím, horší je to s radonem, kterého tam máme dost, spoléhat tedy budu na větrání s rekuperací.
Garáž III.
Ještě v listopadu zvládi tesaři za jeden den udělat krov na garáž. Pak jsem na to udělal palubkové "nadbití" a v prosinci přišel domluvený pokrývač na laťování a pokládku střechy. Protože pracuje sám, musel jsem při laťování lézt po střeše s ním a při pokrývání mu tam vždy nanosit tašky, ale aspoň jsem zase oproti firmě něco ušetřil (13tis.). Byl to neskutečný dříč, chtěl pracovat i za tmy, což jsem odmítal, protože jsem musel chodit do práce na noční. A když třetí den napadlo trochu sněhu, tak se jen ometli laťe a jelo se dál. Byl mokrý z občasného deště nebo od toho jak klečel na mokrých latích, zmrzlý, ale odložit práci nechtěl a fakt makal. Garáž byla tedy za 5 dnů pod střechou a tím se má pozornost přesunula zpět na dům.
Schody
I přestože byli začátkem ledna kruté mrazy zvládli tesaři udělat šalování schodů, které jsme po přechodném oteplení v druhé půlce ledna zalili betonem. Pak sice začalo opět mrznout, ale teplota v domě se udržela nad nulou, pro jistotu jsme stejně dávali do betonu nemrznoucí směs a více cementu. Beton jsme sice míchali ručně, ale snažili jsme se přesně dávkovat jednotlivé přísady, aby byl kvalitní. Do šalování jsem před betonováním ještě musel poskládat a svázat výztuž, což bylo docela náročné, muselo se odmontovat šalování stupňů, jinak bych to tam nedostal. Měl jsem obavu z toho jak budem beton hlavně do horní části dostávat (schodiště ve tvaru U bez podesty), nakonec se dvě třetiny vyplnily ze spoda, i přestože se pak musel beton jednou přehazovat. A poslední třetinu bylo nutno kýblovat dírou ve stropě. Celá akce trvala necelých 5 hodin ve třech lidech.
Elektroinstalace
Jako další měl přijít elektrikář, po dlouhém vybírání, kdy nabídky byli od 90 do 160 tis. (má naivní představa byla kolem 5o tis, to ale není ani na materiál), jsem se dohodl s příbuzným, což se později ukázalo jako chyba, protože nepřišel ani v domluveném prosinci ani v lednu, prý je zima. Takže jsem začal shánět dál, bylo mi totiž blbé jít za firmou, která skončila ve výběru jako druhá v pořadí a já ji před tím odmítl. Nakonec jsem na doporučení známého sehnal elektrikáře který dělá jen sám na sebe. Spočítal mi to a cena byla jen o 5tis. vyšší než od původně domluveného el. Ale nabídka je velice přehledná a myslím že ve finále to bude i levnější, protože dost věcí je oproti projektu jinak. Nakonec jsem si sám nakoupil materiál a tím i přes vyšší sazbu DPH ušetřil 15tis. V současné době je elektrika v přízemí hotová, příští týden se bude dělat v podkroví, kde to již půjde výrazně rychleji, díky sádrokartonovým příčkám.
Izolace podkroví
Já sám jsem se mezitím pustil do zateplování podkroví vatou Rockwool Airrock ND v tloušťce 16cm mezi krokve a 14cm pod krokve, v případě stropu 16cm nad kleštiny. Nacpat vatu mezi krokve šlo celkem snadno a rychle, když člověk zjistí jak na to, že je lepší řezat jen o 1cm víc než o dva jak zmiňují návody. Vata je dost tuhá a dva cm navíc nebylo možné smáčknout, 0,5 cm až cm je ideál. Zateplit šikminy a vikýř trvalo necelý den, horší to už bylo se stropem, tam se muselo po štaflích, navíc jsem začal dávat obě vrstvy souběžně a ke všemu všechen ten bordel padá na člověka.
Pak jsem se po nastudování knihy Sádrokarton zvládneme sami pustil do montáže rastrů na sádrokartony. Kniha je sice plná obrázků, ale některé detaily tam vůbec nejsou zmíněny a tak ještě že jsou na internetu zkušennosti lidí co se do toho taky pustili svépomocí.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
