středa 24. června 2009

Finišujeme

Čím víc se blíží termín stěhování (konec srpna) tím míň mám na vše času. Dodělávky jsou nekonečné. Takže postupně:

Parotěsná folie.
Po doizolování podkroví bylo potřeba přes vatu natáhnout parozábranu, vybral jsem tu na které je hliníková folie, prý to odráží teplo zpět, tak uvidíme. Na její přilepení jsem použil oboustranou lepicí pásku, kterou jsem dával na CD profily, ukázelo se však, že to není dobré řešení, protože po čase se páska odlepila a celá folie držela jen sponkama na stropě a pak u pozednice. Tím že jsem začal dělat zateplení před omítkama, musel jsem vatu zakrýt parotěskou, jinak by do ní při vysychání omítek šla vlhkost. Lepší řešení by bylo udělat to vše až potom a hned na to dát sádrokarton, pak by se nic neodlepovalo. Ale já potřeboval něco dělat v zimě, když mrzlo, tak jsem zvolil opačný postup. Spoje folie jsem lepil hliníkovou páskou, což se později ukázalo jako nepříliš dobré řešení, protože se spoje postupně rozlepovali, jak se folie odlepovala od CD profilů. Taky když foukal vítr tak se folie nafukovala.

Omítky.
Na omítky přišli dva zedníci a musel jsem k nim zjednat přidavače, aby míchal maltu. Nedřív to vše šprycli, po zaschnutí dali 2cm jádrové omítky, někde se dávalo omítky víc, protože ne všechno zdivo bylo úplně rovné. Po částečném vyschnutí omítek se vše hned naštukovalo. Celé jim to trvalo 3 týdny. Do patra se musela malta nosit ručně v kýblích po schodech, protože nedisponuju vrátkem. Naštěstí se tam nahazovali jen štíty, vše ostatní bude ze sádrokartonu. Omítky jsou tvrdé jak beton, protože je dělali z hrubšího písku a nešetřili cementem, prý je to lepší a nepraská to. Zas na do toho nepůjde nic zatlouct, takže budu muset na vše s příklepem. Jinak to bylo poprvé, kdy jsem měl v domě zedníky a příště bych se rád této zkušennosti vyhnul úplně, protože to je hrůza, všechno od malty, neskutečný bordel a ještě kritizovali, mistři světa, prostě to co se o zednících povídá se mi jen potvrdilo.

Vzduchotechnika.
Po té co jsem uklidil po zednících jsem se pustil do montáže vzduchotechniky od firmy Atrea, původně jsem to chtěl nechat udělat od firmy, ale nejnižší nabídka na montáž byla 24tis., po přečtení montážní příručky se mi nezdálo že by to bylo nějak těžké, nejvíc práce je s podlahovými kanály, které se prodávají jen jako polotovar. Vše ostatní se už jen poskládá a pospojuje. Nejprve jsem tedy udělal kanály pro rozvod čerstvého vzduchu pro přízemí i podkroví zároveň, které jsou umístěny v podlaze podkroví. Byla to práce na 4 dny, je to 52 metrů kanálů. Navíc projektantka objednala špatně materiál, tak jsem musel ještě doobjednávat a čekat. Třeba pásky na olepení kanálů bylo jen 100m, ale když je kanálů 52 metrů, lepí se to z obou stran a ještě se tím těsní veškeré spoje, tak je logické že to nemůže stačit, no a tak bych mohl pokračovat, nehledě na to že měla i chybu v projektu a potrubí se tam křížilo.
Dále jsem dělal potrubí pro odsávání znečištěného vduchu, které se pro změnu dávalo ke stropu v přízemí. Celé je to z flexi potrubí z alobalu, tak jsem zvědav jak to jednou bude fungovat. Pořád věřím že větrání s rekuperací má u nízkoenergetického domu význam, ale ta cena za to je dost vysoká.

Izolace podlahy.
Po tom co byly hotové kanály jsem začal mezi ně pokládat kročejovou izolaci 3cm a podlahový polystyren 2cm. Polystyren je tam jen proto, abych se dostal na celkovou výšku 5cm a nemusel dávat tolik drahé vaty. Díky kanálům tam bylo neskutečně řezání. A to mi ještě někdo chytře ve stavebninách poradil, že nejdřív se dává vata a pak polystyren, no ale když už jsem měl položenou vatu na celém patře a začal pokládát polystyren a zkusmo se po něm prošel došlo mi ž tudy cesta nevede a že by během pokádky anhydridu popraskal, takže všechna vata ven, pod ní polystyren a znovu ji tam naskládat. Navíc bylo potřeba místy podlahu dorovnat, protože místy bylo někde více betonu, tak jsem místo 2cm polystyrenu použil 1cm. Snažil jsem se aby rozdíl byl do 1cm, abych nemusel připlácet za anhydrid.
Polystyren jsem pokládal i v přízemí, tam se ho dalo 16cm, ve vrstvách 5+5+5+1-2, s tím jsem si tedy vyhrál, bylo to nekonečné skládání, řezání a dorovnávání. Nakonec se mi to povedlo v toleranci 1cm, což zjistil nivelákem technik od firmy, která měla vylévat podlahy.

Anhydrid (anhyment)
Rozhodl jsem se podlahy udělat z tolik vychvalovaného anhydridu, protože je to rychlé a rovné. Nechtělo se mi míchat a vozit beton a dělat to ručně. Když jsem vybíral firmu netušil jsem. že taky existují strojní betony, které vyjdou levněji než anhydrid. Dozvěděl jsem se o této možnosti až když už jsem měl domluvené vylévání anhymentu. Nechtělo se mi to rušit, rozesílat znovu potávky a vybírat firmu, chtěl jsem to mít co nejdřív vylité, aby už to vysychalo. Na vylití jsem vybral firmu Anhyflooor, která vylévá Anhyment což je jen jiný název pro anhydrid. Výběr to nebyl štastný, očekával jsem, že když vyberu větší firmu, která nepatří mez nejlevnější, že se vyhnu problémům, ale bohužel. První co bylo, tak se po příjezdu jejich 4 pracovníci začali hádat o tom kdo tam dělá víc. Dále se mi nelíbil způsob připevnění dilatačních pásků. V rozích jim to odstávalo, a cvakali to sponkovačkou v horní části, takže po odříznutí jsou díry po sponkách ve štuku vidět. Dále na podlaze vzniklo mnoho nerovností a dvě boule byly přes 1cm. Prý se to zbrousí, když ale přijeli na zbroušení, tak jsem je na to i upozornil, ale podařilo se jim to zbrousit jen o polovinu a šli od toho, ono se to v rozích musí brousit ručně a to je dřina. Na některých místech byla naopak propadlina, kterou dolévali nivelační stěrkou. Už bych do anhydridu nešel, po dvou měsících to stále není suché, rovinatost taky není zázračná (garantují 2mm na 2m). Jediná výhoda že to bylo rychle hotové.

Sádrokartony.
Hned po zatvrdnutí anhydridu jsem se pustil do montáže rastrů sádrokartonu na stropy v přízemí, krom dvou místností je tam mám všude, většinou kvůli zakrytí rozvodů vzduchotechniky. V obýváku mezi falešné stropní trámy jsem chtěl palubkové obložení stropu, ale to neprošlo u přítekyně, prý by tam byla tma, takže budeme mít mezi trámy sádrokarton. Když byly rastry hotové, pustil jsem se do montáže desek, což je docela dřina hlavně na stropě a šikminách, navíc je z toho dost velký odpad, protože jsem se snažil dělat to z co největších kusů, abych eliminoval místa, kde by to mohlo praskat a ušetřil si práci s broušením. Po stropech a šikminách přišly na řadu příčky v podkroví, které jsem se rozhodl udělat taky ze sádrokartonu. Ty mám zatím hotové jen z jedné strany, pak jsem pozval instalatéry aby do rastrů natáhli vodu a odpad pro horní koupelnu a pak elektrikář natahal kabely do rastrů.

Přípojky.
V mezi čase jsem objednal bagr na vybagrování připojek a jámy pro čerpací stanici tlakové kanalizace. Vzhledem k tomu, že dům je dál od hranice pozemku, bylo bagrování až až. Díky mé nezkušennosti mi vyšla kanalizace hodně hluboko, při kopání základů a dělání desky jsem totiž průchodku na kanalizaci umístil až dolů do pasu ve stejné hloubce jako přípojku vody, tzn asi 110cm, díky svažitému pozemku byl pak výkop pro kanalizaci hluboký 140 až 150cm a to jsem pak musel ješt posledních 10cm v hodně tvrdém podloží dokopávat krumpáčem, abych se dostal na sklon aspoň 1cm na metr. Jímka je od domu asi 9m, protože jsem ji nechtěl mít přímo pod oknem kuchyně. Dále jáma na jímku měla být hluboká 3m, ale to jsem věděl že se nepodaří vybagrovat vzhledem k velmi tvrdému podloží už v cca 80cm, nakonec se to bagristovi podařilo aspoň do hloubky 2,5m. Měl jsem dvě možnosti, buď objednat bagr se zbíjecím kladivem a zkoušet to prohloubit a nebo předělat otvor v přečerpávací stanici, aby se nemusela dávat tak hluboko, vybral jsem druhou možnost a jímka už je v zemi a zasypána. Abych maximálně využil bagr, položil jsem hned do výkopů potrubí na vodu, tlakovou kanalizaci a kabely elektro, zasypali prachem a hned se to zahrnulo. celá akce trvala 5hodin. Horší to pak bylo s konečnými úpravami terénu, to už bagr nezvlád tak dobře, takže to musel dělat najatý brigádník ručně.
Vodoměr jsem umístil hned za plot do vodoměrné šachty, kterou jsem vyskládal z dělených skruží. Město, kde stavím toto sice narozdíl od jiných nepožaduje, ale já už na vodoměr doma neměl místo. Takže voda v domě už teče.

1 komentář:

michal řekl(a)...

Skvělé fotky. Chtěl jsem se zeptat, jak jste řešili vytápění? Šli jste už pasivní cestou nebo klasicky kotel a tuhá paliva? Nám se pravděpodobně nevyhne už to pasivní bydlení a tak teď vymýšlíme, co s tím dál. FVE nebo soláry nechci. Nepřijde mi to jako příliš efektivní v zimě, takže to je jen taková úlitba byrokracii. Hodně se mi líbí rekuperace do domu Pardubice, tak si říkám, jestli neuděláme tenhle systém. Co byste doporučil, jestli máte zkušenost? Díky :)